Čím více se učím milovat sám sebe… Sebeláska je transformační síla, která sídlí v srdci každé lidské bytosti. Proto často slýcháme, že je nezbytné začít tím, že budete milovat sami sebe. Protože to tvoří základ veškeré pravé lásky. Tím, že máme sebelásku, se osvobozujeme od mnoha negativních závislostí. Zejména ten, který nás nutí prosit o lásku, náklonnost nebo pozornost druhých.
Mnohokrát lpíme na přátelství nebo milostném vztahu. I když druhá osoba různými způsoby jasně ukázala, že není vnímavá k naší přítomnosti po jejich boku.
Když nám chybí sebeúcta, riskujeme ztrátu sebeúcty.
Tím, že obětujeme svou důstojnost pro pouhé drobky pozornosti a náklonnosti lidí, kteří o nás ve skutečnosti nestojí. Tím přicházíme o příležitost budovat pozitivní vztahy s těmi, kteří tu pro nás skutečně jsou.
Důsledky nedostatku sebeúcty v životě člověka mohou být hluboké. Může vést k depresi, úzkosti a výraznému poklesu sebevědomí. Člověk, který nemá rád sám sebe, má často potíže s rozpoznáním vlastních kvalit, schopností a potenciálu. Sama sebe vnímá jako nedostatečnou a neustále hledá někoho, kdo by ji doplnil a dal jí pocit hodnoty.
Neustálé hledání potvrzení a náklonnosti od ostatních může být krátkodobě prospěšné, když najdeme společnost.
Ale ti, kteří zakoušejí tuto realitu, vědí, jak těžké je být sám. V tomto koloběhu je těžké ocenit, kdo skutečně jsme. Protože se zdá, že naše hodnota zcela závisí na uznání ostatních. Takový život je extrémně omezující a nezdravý. Protože to nás činí zranitelnými vůči výkyvům v mezilidských vztazích, které jsou často dočasné a někdy nespolehlivé.
Vkládat své duševní a emocionální zdraví do rukou druhých je vážná chyba. Protože lidé k nám nebudou vždy laskaví nebo milující. To je důvod, proč je klíčové pěstovat svou vlastní sebelásku a uznávat vlastní hodnotu nezávisle na ostatních.
Léčení našich vnitřních zranění a hledání pozornosti u druhých jsou často podobné procesy, které vyžadují hlubokou práci na nás samotných.
Upřednostňování vlastního osobního rozvoje se tak stává zásadní. Tím, že si vybíráme nejprve sami sebe, dáváme sami sobě prostředky k nalezení vnitřního klidu a harmonie se sebou samými. Bez ohledu na vnější vztahy.
Naučit se mít rád sám sebe může snížit potřebu být milován ostatními z několika klíčových důvodů.
Čím více se učím milovat sám sebe, tím více:
1. Větší sebevědomí
Tím, že se naučíte mít rádi sami sebe, si začnete více uvědomovat a vážit si svých vlastních kvalit, silných stránek a dovedností. To přirozeně vede ke zvýšení sebevědomí. Místo abychom hledali ověření venku, najdeme toto ověření uvnitř sebe.
Cítíme se schopni a hodni úspěchu, bez ohledu na souhlas ostatních. Tato sebedůvěra je nezbytná k tomu, abychom se mohli v životě posunout vpřed s důvěrou a odolností. Protože nám umožňuje rozhodovat se spíše na základě vlastního úsudku než na strachu z odmítnutí nebo odčarování.
2. Citová nezávislost
Když se zaměříme na sebelásku, staneme se méně zranitelní vůči výkyvům vnějších vztahů. Kritika a soudy od ostatních mají menší dopad. Protože naše vlastní hodnocení naší hodnoty a identity je robustnější.
Už nejsme vydáni napospas náladám nebo názorům druhých, což nám umožňuje udržovat emoční stabilitu. Tato emocionální nezávislost také podporuje vyrovnanější vztahy. Protože se nepotřebujeme přizpůsobovat očekáváním druhých, abychom se sami cítili dobře.
3. Zdravější vztahy
Tím, že jste spokojeni s tím, kým jste, a máte rádi sami sebe, jste lépe vybaveni k budování a udržování zdravých vztahů. Místo toho, abychom za každou cenu zoufale hledali lásku nebo souhlas, volíme vztahy, které jsou vzájemně výhodné a respektující.
Je méně pravděpodobné, že budeme tolerovat toxické nebo hrubé chování. Protože uznáváme naši vlastní hodnotu a právo na to, aby se s námi jednalo s respektem. Vztahy založené na vzájemném respektu jsou přínosnější a trvalejší, protože jsou založeny spíše na autentických pocitech než na nenaplněných emocionálních potřebách.
Čím více zkoumáme své vlastní bytí a objevujeme mimořádné kvality, které v nás sídlí. O to méně cítíme potřebu prosit o lásku a pozornost.
Pak si uvědomíme svou vlastní důležitost a zjistíme, že štěstí můžeme skutečně najít v naší vlastní společnosti.
Když náš život vede sebeláska, už nezažíváme utrpení pro ty, kteří si nás neváží; jednoduše přijímáme toto uvolnění a směřujeme k naplňujícím vztahům.
Milovat sám sebe je osvobozující.
Umožňuje nám prolomit bariéry, které nás izolují od světa, a objevit novou cestu, kde jsme svou vlastní nejlepší společností, kde se vždy cítíme dobře bez ohledu na rozhodnutí druhých.
Sebeláska posiluje sebevědomí, podporuje citovou nezávislost a umožňuje rozvíjet zdravější a vyrovnanější vztahy. Je to proces, který může hluboce proměnit způsob, jakým interagujeme se sebou samými a ostatními, a osvobodí nás od přílišného spoléhání se na vnější souhlas pro naše osobní štěstí a naplnění.
