Je důležité být respektován, jak stárneme. Často se říká, že s věkem přichází moudrost. Určité chování však může bránit našemu hledání respektu, který všichni s přibývajícím věkem hledáme. Stárnutí je nevyhnutelné. Ale jak zvládáme tento proces, vybíráme, které chování si ponecháme a které necháme jít. Může mít obrovský vliv na to, jak nás ostatní vnímají.
Získání respektu s přibývajícím věkem nevyžaduje stát se jiným člověkem. Spíše jde o zdokonalování a změnu našeho chování. Odrážet moudrost a zkušenosti nashromážděné během let.
Jak být respektován, když stárnete?
K dosažení tohoto cíle pomáhá rozdělit devět konkrétních způsobů chování. Zde je pohled na některé postoje, se kterými se můžete rozloučit.
1) Buďte nepružní
Jak stárneme, je lákavé ustrnout ve svých zvycích. Udržování našich rutin může poskytnout určitý komfort při vyhýbání se změnám.
Zde je však dilema: rigidita často vede k nedostatku respektu. Proč ? Protože svět se stejně jako jeho obyvatelé neustále vyvíjí.
Udržování nepružnosti vysílá signál, že člověk není připraven porozumět novým perspektivám nebo okolnostem nebo se jim přizpůsobit. To není kvalita, která si zaslouží respekt.
Pokud je cílem být viděn jako moudrý starší než jen starší člověk. Měli byste se pokusit zaujmout otevřený a přizpůsobivý postoj.
Přijměte změny, kultivujte nové znalosti a prokažte, že jste ochotni se vyvíjet se světem. S přibývajícím věkem si tak získáte respekt.
2) Abyste byli s přibývajícím věkem respektováni, neposlouchejte
Byly doby, kdy jsem byl přesvědčen, že vím všechno. Vyjádřil jsem se tím, že jsem lidi přerušil uprostřed vět, přesvědčen, že můj pohled je jediný, na čem záleží.
S odstupem času jsem si však uvědomil, že toto chování bylo nejen neuctivé, ale také překážkou v mém učení a porozumění druhým. K tomuto poznání došlo během rozhovoru s mou malou neteří.
Jak sdílela své nadšení pro nový koníček. Místo toho, abych ho poslouchal, zjistil jsem, že ho přerušuji a mluvím o svých vlastních zážitcích. Později jsem si uvědomil, jak moc jsem promeškal příležitost s ní komunikovat. Abychom tomu lépe porozuměli a naučili se něco nového. Tak jsem si uvědomil, že naslouchání je dovednost, která vyžaduje praxi a je zásadní pro získání respektu.
Od toho dne se vědomě snažím skutečně naslouchat, když lidé mluví. Nečekám jen na to, abych promluvil, ale upřímně se snažím porozumět jejich pohledu.
A věřte mi, že si lidé všimnou a ocení, když jim upřímně nasloucháte. To ukazuje, že si vážíte jejich názorů a na oplátku vám začnou projevovat větší respekt.
3) Abyste byli s přibývajícím věkem respektováni, vyhněte se úsudkům
Každý z nás si utváří vlastní názory a přesvědčení, utvářený svými zkušenostmi a vzděláním. Vnucování těchto přesvědčení druhým nebo jejich hodnocení podle našich vlastních měřítek však není chování vedoucí k respektu.
Vezměme to v úvahu. Studie publikovaná v časopise Journal of Personality and Individual Differences zjistila, že jedinci, kteří se zdrží úsudku, pociťují nižší úroveň úzkosti a špatné nálady. A Hádej co? Vzbuzují větší respekt.
Když vynášíme soudy nad druhými, stavíme bariéry a bráníme otevřené komunikaci. Lidé mohou váhat sdělit nám své myšlenky nebo pocity, protože se obávají našeho úsudku.
Na druhou stranu, projevení přijetí a porozumění podporuje pocit důvěry a respektu. To ukazuje, že si vážíme rozmanitosti a respektujeme individualitu.
4) Držet zášť
Obrázky DaLL-e
Pro lidské bytosti je přirozené cítit bolest, když jim někdo křivdí. Lpění na minulých prohřešcích však přináší více škody než užitku. To nás připravuje o vnitřní klid a může to mít dokonce negativní dopady na naši pohodu.
Jak stárneme, je ještě důležitější zbavit se zášti. Toto gesto neznamená pouze zralost. Ale také touha upřednostňovat vztahy spíše než zůstat připoutaný k předchozím neshodám.
Odpuštění neznamená zapomenout nebo schválit újmu, která nám byla způsobena. Je to prostě rozhodnutí nenechat rány z minulosti diktovat naši přítomnost a naši budoucnost.
5) Abyste byli s přibývajícím věkem respektováni, nebuďte příliš kritičtí
Nikdo není dokonalý a bez chyb. Všichni máme své nedokonalosti a děláme chyby. Neustálé kritizace druhých za jejich nedostatky nás však nepovznáší ani neponižuje.
Přehnaná kritickost může lidi odstrčit a často vede k pocitům odporu. To může u ostatních vyvolat pocit, že potřebují neustále sledovat svá slova a činy, když jsou kolem vás. Což neprospívá zdravému a respektujícímu vztahu.
Na druhou stranu konstruktivní kritika, vyjádřená taktně, může být prospěšná. Projevují váš zájem pomoci ostatním zlepšit se. Ukazujete tak svůj závazek k blahu a rozvoji dotčených lidí.
6) Zanedbávání péče o sebe
S přibývajícím věkem je často lákavé věnovat se výhradně blahu našich blízkých. Uprostřed této oddanosti však někdy zanedbáváme své vlastní blaho. Realita je taková, že když ignorujeme své vlastní potřeby, vysílá to zprávu, že si sami sebe dostatečně nevážíme. A pokud si nevážíme sami sebe, jak můžeme očekávat, že se nám dostane respektu od ostatních?
Starat se o své fyzické zdraví, emocionální pohodu a osobní zájmy není v žádném případě sobecké. Je to nutnost.
Upřednostňováním vlastního blaha. Dáváte svému okolí nejen příklad, ale také jim dáváte najevo, že si sami sebe právem vážíte.
7) Abyste byli s přibývajícím věkem respektováni, nevyhýbejte se výmluvám
Dlouho jsem zjistil, že je těžké vyjádřit jednoduché „promiň“. Často jsem to spojoval se slabostí, s přiznáním, že jsem udělal chybu. S přibývajícím věkem jsem však pochopil, že omluva po chybě neprojevuje slabost, ale spíše sílu.
Vyhýbání se omluvám může způsobit, že budeme vypadat tvrdohlavě a hrdě, což jsou vlastnosti, které obecně nejsou spojeny s respektem. Na druhou stranu schopnost přiznat si chyby a upřímně se omluvit, dokazuje pokoru, zralost a sílu.
Omluva nemusí vždy znamenat, že jsme se mýlili a ten druhý měl pravdu. Jednoduše to znamená, že si svého vztahu vážíme více než svého ega.
8) Buďte odmítaví
Touha být naslouchán a chápán je univerzální. Když však zavrhneme pocity nebo názory jiných lidí, snížíme jejich důležitost a přimějeme je, aby se cítili bezvýznamní.
Pohrdání se může projevovat různými způsoby. Ať už tím, že někoho přerušíte uprostřed řeči, nebo zlehčíte jeho pocity a zážitky. Ať už má jakoukoli formu, je to chování, které může poškodit vztahy a nahlodat respekt.
Místo toho se snažte být empatičtější a chápavější. Ukažte opravdový zájem o to, co ostatní říkají, a potvrďte jejich pocity, i když s nimi nesouhlasíte.
9) Vyhýbání se osobnímu růstu
Cesta životem je založena na principu růstu a evoluce. Nicméně jak stárneme. Někdy se tomuto procesu bráníme a dáváme přednost pohodlí a známosti místo toho, abychom přijali nejistotu změny.
Ve skutečnosti zůstává osobní růst celoživotním procesem. Jde o to učit se, rozvíjet se a neustále se snažit dosáhnout té nejlepší verze sebe sama.
Vyhýbání se tomuto růstu může vést ke stagnaci, a to jak osobně, tak v očích ostatních. Na druhou stranu jeho přijetí prokazuje otevřenost, přizpůsobivost a ochotu učit se – vlastnosti, které sklízejí respekt.
10. Abyste byli s přibývajícím věkem respektováni, vyhněte se nevděčnosti
Jak stárneme, je nezbytné pěstovat vděčnost. Rozpoznání a ocenění pozitivních stránek života, stejně jako poučení z minulých zkušeností, nejen přispívá k optimističtějšímu výhledu, ale také vzbuzuje respekt.
Vděčnost demonstruje moudrost získanou v průběhu let a posiluje mezilidské vazby tím, že ukazuje, že si člověk váží toho, co život nabízí, a to i přes jeho výzvy.
Ve svém jádru je hledání respektu úzce spojeno s naší vnitřní potřebou uznání a potvrzení.
Výzkum zjistil, že pocit respektu a oceňování druhými vede k dlouhodobému štěstí a pohodě.
Jak stárneme, toto hledání respektu získává hlubší rozměr. Už to není jen o vyznamenáních nebo úspěších; dotýká se dědictví, které za sebou zanecháváme, vztahů, které jsme pěstovali, a životů, kterých jsme se dotkli.
Chování, o kterém jsme zde diskutovali, od otevřenosti po osobní rozvoj, není jen o respektu v průběhu let. Spíše jde o to stát se charakterní osobou, někým, kdo je obdivován pro svou moudrost, laskavost a integritu.
