Zde jsou 4 zákony lhostejnosti, které vedou k emočnímu uvolnění:

Obrazový kredit: desapego

4 zákony lhostejnosti vedoucí k emocionálnímu uvolnění

Když slyšíme slovo „lhostejnost“, můžeme myslet na chladný nebo emocionálně sobecký postoj. V kontextu osobního růstu však toto vnímání není ani zdaleka přesné.

V tomto kontextu nabývá lhostejnost mnohem jiného a hlubšího významu. Spíše je to schopnost odpoutat se od očekávání, přílišných připoutaností a citových závislostí, které nám brání ve vývoji.

Lhostejnost v tomto smyslu zahrnuje rozvíjení zdravého vztahu k sobě a k druhým, vyváženým a autentickým způsobem. Umožňuje nám uvolnit tíhu minulosti, žít plně přítomností a přijmout svůj vlastní osobní růst.

Je proto důležité pochopit, že lhostejnost v tomto kontextu neznamená nedostatek empatie nebo soucitu, ale spíše přijetí vyváženějšího a odtažitějšího pohledu, který podporuje naši emoční pohodu a osobní růst.

I v tomto kontextu znamená být lhostejnost velkou vnitřní hodnotou, kterou bychom se měli všichni naučit rozvíjet.

Být lhostejný neznamená vzdát se všeho, na čem nám záleží, zničit naše citové vazby nebo osobní vztahy s lidmi, které milujeme.

Být lhostejný znamená jednoduše vědět, jak milovat, oceňovat a investovat vyváženějším a zdravějším způsobem. Jde o to osvobodit se od těchto excesů, které nás vězní a brání nám a brání nám roztáhnout křídla.

Emocionální uvolnění je o tom, že nám dává schopnost žít autentičtěji, v souladu s našimi potřebami.

Jde tedy o to, dát nám možnost růst, pokročit a zároveň si uvědomovat důsledky svých rozhodnutí, aniž bychom ubližovali druhým a aniž by nás kdokoli bez našeho vědomí spoutal pouty vášnivé lásky, rodinné nebo mateřské.

Naučme se tedy uvádět do praxe tyto jednoduché zákony, které řídí lhostejnost…

Také číst  6 tipů, jak se starat o své vlastní záležitosti, místo abyste se starali o životy jiných lidí!

Zde je první zákon: jste odpovědní sami za sebe.

toxické myšlenky

To znamená, že jsme výhradně zodpovědní za naše emocionální blaho. Neměli bychom se spoléhat na to, že ostatní uspokojí naše potřeby nebo nás udělají šťastnými. Rozvíjením naší emocionální autonomie si uvědomujeme, že jsme kapitány svého života. Máme moc si vybrat, jak reagovat na okolnosti a emoce. Převzetím této odpovědnosti se osvobozujeme z držení druhých v našich emocích a dáváme si svobodu být věrní sami sobě.

Nikdo neodstraní každý kámen, který najdete na své cestě, aby za vás dýchal, ani se nenabízel, že snese vaše trápení nebo pocítí vaše bolesti.

Nikdo neodstraní každý kámen, který vám stojí v cestě, dýchá za vás, nese vaše trápení nebo cítí vaše bolesti.

Jste strůjcem své vlastní existence a každého vašeho kroku.

Prvním zákonem, který je třeba vzít v úvahu při pěstování lhostejnosti, je tedy uvědomit si, že jste plně zodpovědní sami za sebe.

  • Nevěřte, že vaše štěstí závisí na druhých. Nemyslete si, že abyste byli v tomto životě šťastní, je nezbytné být ve vztahu s někým, kdo vás miluje, nebo mít vždy prospěch z uznání vaší rodiny.
  • Pokud bude barometr vaší spokojenosti a štěstí záviset na tom, co vám přinesou ostatní, budete jen více trpět.

Pokud budete přemýšlet tímto způsobem, bude pro vás obtížné splnit všechny vaše potřeby.

  • Pěstujte si své vlastní štěstí, cítíte se zodpovědní, zralí, uvědomujte si svá rozhodnutí a jejich důsledky. Rozhodujte se pro sebe a nikdy nedovolte, aby vaše blaho vždy záviselo na druhých, ale spíše na vašem vlastním srdci.
Také číst  7 dobrých důvodů, proč ve skutečnosti nezáleží na tom, co si o vás myslí ostatní

Rozvíjením tohoto vědomí posilujete svou emoční autonomii a osvobozujete se od přehnaných očekávání druhých. Stáváte se pánem svého štěstí a děláte rozhodnutí, která jsou v souladu s vaším skutečným bytím.

Uplatněním tohoto prvního zákona můžeme pěstovat naši emocionální nezávislost a vyhnout se tomu, abychom se nechali vtáhnout do vzorců závislosti nebo viktimizace. Stáváme se vědomými aktéry vlastního štěstí a děláme rozhodnutí, která nám umožňují plně se rozvíjet.

Druhý zákon emocionální svobody: Žijte v okamžiku, přijměte, přijměte realitu

dítě by nemělo odcházet

V této existenci není nic trvalé, nic nezůstává nehybné. Všechno je v pohybu, sleduje průběh tohoto přirozeného řádu, kterému se často jen těžko přizpůsobujeme.

Velmi často se naše pozornost soustředí pouze na minulost, která nakonec těžce zatíží přítomnost.

Rodinné neshody, traumata, ztráty, romantická selhání nebo nevyřešené frustrace jsou kotviště, která nás stahují dolů, spoutávají nám nohy a uchvacují naši duši.

Je to toxická a nezdravá závislost, která brzdí naši svobodu a brání nám žít naplno a z celého srdce.

Přijměte, předpokládejte, a i když vás to stojí, naučte se odpouštět.

Díky tomu se budete cítit svobodněji a budete se moci soustředit na to, na čem skutečně záleží: „tady a teď“, přítomnost, kde leží vaše skutečná příležitost. Tak na co čekáte, vezměte si to?

Třetí zákon: Dožadujte se své svobody a také dovolte ostatním, aby byli svobodní.

Přijměte, že svoboda je nejnaplňující, nejzdravější a nejzdravější forma plného života a porozumění životu v celé jeho velikosti.

Také číst  Překvapivá výhoda toho, že jste velmi citlivý člověk

To nám však nebrání v navazování citových vazeb s ostatními, protože i to je součástí našeho osobního rozvoje. Je důležité umět milovat a být otevřený přijímání lásky od druhých.

Lhostejnost však znamená, že byste se nikdy neměli cítit odpovědní za životy druhých, stejně jako by vám ostatní neměli vnucovat své zásady, omezení nebo osobní řetězy, aby vás udrželi kolem sebe.

Tady začínají skutečné problémy a utrpení.

Intenzivní závislosti nejsou nikdy zdravé. Vezměte si příklad z obsesivních rodičů, kteří přehnaně chrání své děti, brání jim dozrát a získat sebedůvěru k objevování světa.

V takových případech je životně důležité se „odpoutat“, protože každý z nás musí jít za hranice jistoty, aby se poučil z neočekávaného a neznámého. Musíme se zbavit nadměrných připoutaností, abychom umožnili našemu osobnímu růstu vzkvétat a využít možnosti, které svět nabízí.

Čtvrtým zákonem je nepopírat existenci ztrát.

Znovu se vracíme ke stejné myšlence: přijmout, že v tomto životě není nic věčné.

Život, vztahy a dokonce i materiální statky se postupně vytrácejí, jako když se kouř valí otevřeným oknem nebo nám mezi prsty protéká studená voda.

Lidé odcházejí, děti vyrůstají, někteří přátelé nezůstávají a nějaká láska uniká z našich teplých rukou…

To vše je součástí lhostejnosti a my se musíme naučit to přijímat, abychom tomu čelili s integritou a silou.

Co se však nikdy nezmění, je vaše schopnost milovat…tak začněte tím, že budete milovat sami sebe. Uvědomit si hodnotu vlastní lásky je základním výchozím bodem pro život s emocionální nezávislostí a nalezení vnitřního klidu.