Je třeba tolerovat a přijímat lidi takové, jací jsou, a zároveň si zachovat právo srdečně se distancovat od těch, kteří se nám nelíbí. Tolerance je naléhavě potřebná v dnešním světě, který je někdy plný násilí a kde může pouhá hádka na silnici vést až ke smrti.
Netolerance je matkou předsudků, vyloučení, rasismu, zkrátka všeho, co odděluje a útočí na to, co není přijímáno, co není považováno za normální, co bezdůvodně ruší. Ano, musíme tolerovat a přijímat lidi takové, jací jsou, a zároveň si zachovat právo srdečně se distancovat od těch, kteří se nám nelíbí.
Můžeme si uvědomit, že druzí mají svůj vlastní způsob myšlení, svou jedinečnou životní historii a že zkušenosti a znalosti, které získali, se mohou velmi lišit od těch našich.
Všechny obrázky / Pixabay
Dokážeme pochopit, že pravdy druhých, jakkoli se mohou zdát nelogické a absurdní, patří pouze druhému člověku, a ne nutně nám. Dokud nám neškodí, rozhodnutí druhého se nás netýkají. Dokud je druhý člověk šťastný a nešlape po druhých, nemůžeme se snažit zasahovat do způsobů života, které nám nejsou vlastní.
Musíme umět nesouhlasit, aniž bychom uráželi, aniž bychom se snažili vnucovat to, co považujeme za absolutní pravdu.
Musíme si vyslechnout, co nám chce druhý člověk říct, i když k tomu nevidíme důvod, i když to, co říká nebo dělá, je pravým opakem všeho, co považujeme za samozřejmé. Dokud nás neurážejí nebo nepřekračují hranice naší osobní důstojnosti, mohou ostatní žít svůj život, jak chtějí.
V případech vyšší moci, jako je práce nebo rodina, budeme nevyhnutelně vystaveni tomu, že budeme žít vedle lidí, s nimiž nesympatizujeme nebo jejichž názory se vůbec neshodují s našimi.
Vždy si však budeme moci vybrat, kdo bude stát po našem boku v nejcennějších okamžicích naší cesty, kdy budeme budovat svůj život, svůj boj a svůj příběh lásky.
Stejně tak se budeme moci distancovat od těch, kteří se nám nelíbí, distancovat se od lidí, kteří nám nedělají dobře, aniž bychom je museli kritizovat nebo s nimi bojovat.
Ano, můžeme – a musíme – přijímat lidi takové, jací jsou, protože to je to nejmenší, co můžeme udělat, ve společnosti však nebudeme nuceni žít s lidmi nad rámec toho, co je nutné, nad rámec toho, co je snesitelné, nad rámec toho, co je přiměřené, co napíná naši trpělivost a dráždí nás. To by byl masochismus.
Jak můžeme být tolerantnější?
Být tolerantnější může být obtížná cesta, ale existuje několik věcí, které můžete udělat pro rozvoj své tolerance:
Snažte se naslouchat druhým bez předsudků a posuzování. Snažte se pochopit jejich úhel pohledu a důvody, proč si myslí to, co si myslí.
Snažte se vystoupit ze své komfortní zóny tím, že poznáte lidi z různých kultur, prostředí, náboženství nebo politických názorů. To vám může pomoci pochopit a ocenit různé perspektivy.
Snažte se zachovat si otevřenou mysl a zvažovat názory, které se liší od vašich vlastních. I když je nepřijmete, můžete se naučit respektovat tyto názory a lidi, kteří smýšlejí jinak.
Naučte se zvládat vlastní emoce, protože ty mohou často narušovat vaši schopnost být tolerantní k druhým.
Hledejte spíše podobnosti s ostatními než rozdíly. Všichni máme něco společného a zaměřením se na tyto podobnosti se můžete s ostatními sblížit.
Udělejte si čas a zamyslete se nad svými vlastními předsudky a nad tím, jak mohou ovlivňovat vaše vnímání druhých. Buďte k sobě upřímní a pokuste se je zpracovat.
Snažte se pochopit pocity a emoce druhých a to, jak je mohou určité situace ovlivnit. Empatie vám může pomoci lépe porozumět druhým a být k nim tolerantnější.
Praktikováním těchto tipů můžete rozvíjet svou toleranci a budovat pevnější a respektující vztahy s ostatními.
