Podle nové studie publikované v Psychology of Consciousness: Theory, Research, and Practice je lucidní snění spojeno s lepší subjektivní kvalitou spánku, vyššími pocity duševní pohody a nižšími pocity osamělosti. Výsledky naznačují, že zatímco malé procento lucidních snů může být negativních nebo může mít nepříjemné aspekty, lucidní sny jsou obecně pozitivní zkušeností.
Lucidní snění se týká prožitku vědomí, že sníte, zatímco jste stále ve snovém stavu. V lucidním snu má snící schopnost vykonávat určitou kontrolu nad vyprávěním snu a může záměrně ovlivňovat události nebo akce, které se ve snu odehrávají.
Ačkoli četné studie zdůraznily pozitivní přínosy lucidního snění, jako je zmírnění nočních můr, zlepšení motorických dovedností, zlepšení kreativního řešení problémů a příspěvek k osobnímu růstu, objevily se obavy ohledně jeho možných negativních účinků na spánek a duševní pohodu. Autor nového výzkumu, Tadas Stumbrys, provedl tuto konkrétní studii, aby prozkoumal potenciální nepříznivé účinky lucidního snění.
„Studuji lucidní snění již více než deset let a zkoumám jeho potenciál a výhody,“ vysvětlil Stumbrys, odborný asistent na Institutu psychologie Vilniuské univerzity. „A pokaždé, když jsem mluvil o lucidním snění, vždy se někdo v publiku zeptal na úplně stejnou otázku: ‚Existují nějaké vedlejší účinky lucidního snění?‘ A pravdou bylo, že před provedením tohoto výzkumu neproběhl žádný výzkum jeho potenciálních vedlejších účinků. To mě přimělo se na toto téma podívat. »
Všechny obrázky / Pixabay
Stumbrys provedl online průzkum se 489 účastníky z různých zemí, především ze Spojených států. Účastníci byli požádáni, aby vyplnili dotazník obsahující různá měřítka a škály, aby posoudili své zážitky související se sny, kvalitu spánku, disociaci a duševní pohodu.
Online dotazník byl distribuován prostřednictvím platforem sociálních médií a online diskusních fór souvisejících s lucidním sněním. Účastníci průzkumu vyplnili anonymně, ale byli požádáni, aby poskytli své e-mailové adresy, aby se předešlo opakovaným odpovědím.
Aby bylo možné zhodnotit zážitky účastníků spojené se sny, byli dotazováni na frekvenci, s jakou si vybavovali své sny, a také na frekvenci určitých specifických snových jevů, jako jsou lucidní sny, noční můry, falešná probuzení, spánková paralýza a mimotělní zážitky. . Kromě toho byli účastníci dotázáni na emocionální kvalitu jejich lucidních snů a na to, zda je prožívali spontánně nebo je záměrně vyvolali pomocí technik.
K posouzení kvality spánku účastníci vyplnili Pittsburghský index kvality spánku, který zjišťoval různé aspekty jejich spánku, jako je trvání, poruchy, latence (doba potřebná k usnutí), účinnost a kvalita spánku.
Disociace, která se týká pocitu odloučení nebo odpojení od sebe sama nebo od svého okolí, byla měřena pomocí Multi-Scale Disociation Inventory. Účastníci hodnotili četnost různých disociativních zážitků, jako je odpoutání se, depersonalizace (pocit odtržení od sebe sama), derealizace (pocit, že svět je neskutečný), emoční sevření/otupělost, zhoršení paměti a disociace identity.
K posouzení duševní pohody účastníci absolvovali krátkou Warwick-Edinburghskou stupnici duševní pohody, která se zaměřila na pozitivní aspekty duševního zdraví. Také odpovídali na otázky týkající se pocitů osamělosti a sociální izolace pomocí UCLA Loneliness Scale.
Stumbrys zjistil, že frekvence lucidních snů byla pozitivně spojena s frekvencí dalších zážitků souvisejících se spánkem, jako jsou vzpomínky na sny, noční můry, falešná probuzení, spánková paralýza a mimotělní zážitky.
Většina lucidních snů uváděných účastníky byla emocionálně pozitivními zážitky, přičemž pouze asi 10 % bylo považováno za emocionálně negativní. Stumbrys zjistil, že frekvence vybavování snů, frekvence falešných probuzení a frekvence mimotělních zážitků byly významnými prediktory frekvence lucidních snů.
Frekvence lucidních snů nebyla spojena s celkovým skóre kvality spánku nebo disociací.
Když se podíváme na aspekty kvality spánku odděleně, vyšší frekvence lucidního snění byla spojena s větší poruchou spánku, ale také s lepší subjektivní kvalitou spánku a menší dysfunkcí. Podobně při samostatném zkoumání různých aspektů disociace byla frekvence lucidního snění spojena s vyšší úrovní derealizace, ale menším poškozením paměti.
Z hlediska duševní pohody byla frekvence lucidního snění pozitivně spojena s větší duševní pohodou a menšími pocity osamělosti. S vyšší duševní pohodou souvisel i podíl záměrně vyvolaných lucidních snů.
Výsledky naznačují, „že lucidní snění se zdá být relativně bezpečným přístupem k zapojení se do snové zápletky během spánku bez zjevných nepříznivých účinků,“ řekl Stumbrys PsyPost. „Lidé by však měli mít na paměti, že existují další výzkumy, které ukazují, že příliš intenzivní zaujetí technikami lucidního snění, z nichž některé vyžadují přerušení spánku, může vést k určitým nepříznivým účinkům. Takže i když se zdá, že lucidní snění je samo o sobě bezpečné, snažit se o jeho dosažení příliš usilovně nemusí být dobrý nápad.
Jako každý výzkum má i studie určitá omezení, která je třeba vzít v úvahu. Nejprve byla data shromážděna prostřednictvím online průzkumu, který mohl zavést výběrové zkreslení. Účastníci byli vybráni sami a nemusí být reprezentativní pro běžnou populaci (například mohli mít pozitivnější zkušenosti s lucidním sněním). Pozorované vztahy jsou navíc korelační a neumožňují kauzální závěry.
„Tato studie byla založena pouze na vlastní zprávě a je průřezová, takže kauzální vztahy nelze stanovit, “ řekl Stumbrys. „Budoucímu výzkumu by prospěla longitudinální studie pozorující skupinu lucidních snílků po delší časové období a měření změn v širším souboru proměnných. »
L’étude s’intitulait: „Rozptýlení stínů lucidní noci: Průzkum potenciálních nepříznivých účinků lucidního snění“.
