Tuto větu jste již pravděpodobně slyšeli:
„Všichni dospělí byli dětmi… ale málokdo si to pamatuje.“
Našli jste si někdy čas na přemýšlení? A přemýšleli jste o svém dětství, možná jste se dokonce chtěli vrátit? Zde jsou některé činnosti, které jste dělali jako děti a které byste měli dělat i jako dospělí.
Všichni dospělí byli děti… ale jen málo z nich si to opravdu pamatuje. A přesto naše dětství obsahuje poklady spontánnosti, radosti a kreativity. Kdybychom si udělali čas na ohlédnutí, vzpomněli bychom si, jak snadné bylo žasnout, smát se, snít a užívat si života naplno.
Zde je několik vzpomínek z dětství, které můžete znovu navštívit, abyste nikdy neztratili toto kouzlo:
Bojoval jsi, abys dělal to, co jsi miloval. V žilách vám proudila vášeň pro život.
Předtím jste si vážili těch nejmenších věcí. Dnes tyto malé radosti často zůstávají bez povšimnutí.
Vaše narozeniny byly příležitostí sníst všechny dorty a čokolády, které jste chtěli. Byl to nejnapínavější den v roce. Den, kdy jste se narodili, by měl být vždy dnem radosti. Oslavte se!
Když vám bylo řečeno, že něco nemůžete udělat, udělali jste vše, abyste dokázali opak. Vylézt na ten strom možná nebyl nejlepší nápad, ale tento princip by vás měl inspirovat i dnes.
Čtete vše, co vám přijde pod ruku. Kdy jste si naposledy četli pro radost, kromě seznamu úkolů?
Snědl jsi všechno, co bylo dobré. Není nic špatného na tom, léčit se, život je krátký.
Měl jsi velké sny, bez omezení. Pamatujete si na tu dobu, kdy jste chtěli být ve dne veterinářem a v noci tajným agentem?
A věřil jsi na jednorožce, Santa Clause a zázraky. Stále existují…jen jste v ně přestali věřit.
Sledování karikatur byl váš oblíbený čas. Na hlasitém smíchu bylo něco magického. Kdy jste se naposledy tak zasmáli?
Zpívali jste z plných plic, aniž byste se starali o pohledy ostatních. Bylo to zábavné a dnes by to mohlo být velmi terapeutické.
Tancoval jsi, jako by se nikdo nedíval, osvobozoval ses od všeho, co tě mrzelo.
Předtím jste obdivoval své výtvory, své kresby. Kdy jste si udělal čas, abyste ocenil něco, co jste vytvořil?
Svým blízkým jste bez počítání projevili lásku. Život je krátký: ti, které milujete, by měli slyšet, jak moc je milujete.
Vaší jedinou starostí bylo, co budete jíst nebo kdy bude vaše další cesta. Pamatujete si tuto lehkost?

Miloval jsi tanec naboso v dešti, bez pláštěnky. A nevadilo vám, že se druhý den probudíte s rýmou; vůně deště na tvé kůži tě potěšila.
Nosili jste oblečení, ve kterém jste se cítili dobře, aniž byste se starali o to, jak vypadají ostatní. Styl byl především o osobnosti, ne o módě.
Točili jste, dokud jste neztratili svět z dohledu. Pamatujete si ten pocit naprosté svobody?
Ale hlavně: měli jste čas. Čas pro své přátele. Čas na vaše vášně. A na volnočasové aktivity, na které se dnes téměř zapomíná. Tento čas je stále na dosah; prostě to musíš najít.
závěr:
Obnovení spojení se svým dětstvím se nevrací, přináší barvy, lehkost a vášeň zpět do našeho každodenního života dospělých.
Malé radosti, upřímný smích, neomezené sny… to vše je vždy na dosah. Musíme se jen odvážit je najít a dát jim místo ve svém životě. Dospět totiž neznamená přestat se divit.







